Nastavení hranic ve výchově

"To dítě si dělá, co chce. Vůbec mě nerespektuje. Už ho nezvládám. Vzteká se, když nedostane, co chce. To rodičovství je o moc horší, než jsem si představovala."

Znáte to? Máte také podobné pocity? Pojďte si popovídat, jak to změnit. Pojmenujeme, co všechno souvisí jak s hranicemi, tak se vztekem. Naučíme se, jak s jednotlivými situacemi zacházet tak, abychom je zvládali lépe – a hlavně aby byl výsledný efekt dlouhodobý.

Budeme se bavit o:

• hranicích,
• vzteku,
• komunikaci,
• odměnách,
• trestech,
• motivaci,
• strachu
• a ještě mnohém dalším.

Hranice a vztek spolu souvisejí. Hněv či vztek může signalizovat, že se někdo snaží nabourat mé hranice. Vztek u druhého může vzniknout, když ze svých hranic neustoupím, přestože on chce. Děti se mnohdy vztekají, když cítí nepevnost či absenci mých hranic a potřebují, aby tam hranice byly. Aby se měly o co opřít.

Rozhodně je proto potřeba vidět vše v širším kontextu.
Vzteku se úplně zabránit nedá. Je to emoce jako každá jiná. Období vzdoru ale nemusí být jen etapou, kterou musíte s vypětím sil přežít. Vůbec ne. Jde z něj udělat krátké období s mnoha užitečnými lekcemi pro dítě i pro vás.

Nastavení hranic je jedním ze základních stavebních prvků spokojeného rodičovství.